Autor: Doc. PhDr. Miloslav Jůzl, Ph.D.
Text je pojednáním o filozofických úvahách a názorech na osoby, které ve stavu nepříčetnosti či duševní choroby mohou být společnosti nebezpeční, mohou spáchat závažné trestné činy, a proto musí být izolováni v ústavu zabezpečovací detence.
Myšlenka oddělit pachatele závažných trestných činů, které byly spáchány ve stavu jejich nepříčetnosti či duševní poruchy a nemoci od občanské společnosti, není nová; ve vyspělých evropských zemích ústavy zabezpečovací detence existují již řadu let. Ale z filozofického hlediska je třeba upřít pozornost až do středověku i dále, neboť již v té době se lidstvo zajímalo o „blázny“, kteří jsou člověku nebezpeční. Proto se zamysleme nad epistemologickým východiskem, jež kdysi přispělo k péčim o psychicky narušené pachatele trestných činů.
Celý text nájdete v časopise Prohuman.
