Prokop Remeš – Biblia a psychoterapia na D3 pobyte 2023. Druhá z troch prednášok v rámci série "Sila biblických príbehov".
Viac info na www.d3.sk
Adam a Eva (Gen 2,15 – 3,21)
Adam s Evou byli nesporně prvními lidmi konzumní éry. Měli všechno, co si mohli přát, a přesto nebyli šťastni. Měli pocit, že jim něco chybí, že by to chtělo „něco navíc“, totiž, ono známé „jablko“ ze stromu poznání dobrého zlého. Oba byli nespokojeni, ale jejich nespokojenost nevycházela z reálné situace. Žili přece v Ráji. Jejich nespokojenost vycházela ze struktury jejich osobnosti, která byla v otázce hledání životního štěstí odpovědí typu „až“. Šťastný budu, “až bude něco“, až budu mít, co ještě nemám, až budu jako Bůh.
Existuje ovšem alternativa. Stojí mimo biblický příběh, může nás ale napadnout, když o příběhu Adama a Evy přemýšlíme. Co kdyby se Adam s Evou vykašlali na hada i „jablko“. Mohli si přece lehnout do trávy, pozorovat obláčky, milovat se, pojídat banány, kiwi a ananasy a probírat poslední drby z očistce. Mohli být šťastni „zde a nyní“ už jak žili v jejich tehdejším rajském světě. Nemuseli čekat na nějaké budoucí „až“. Mohli si užívat jahod, borůvek i jeden druhého a netrápit se hloupými starostmi, že nejsou jako Bůh. Mohli si s radostnou vděčností užívat všeho bohatství, kterým byli obdarováni, mohli být dokonale šťastni i bez ohledu na hadovo ponoukání.
Jenže, v biblickém příběhu zvolili Adam s Evou první variantu. Život v modu konzumu, jak to nazývá ekonom Tomáš Sedláček, či jak to nazývá apoštol Pavel, v modu „hříchu“. Pokud by ale – čistě hypoteticky v nějakém paralelním biblickém vesmíru – ve svých životech realizovali druhou variantu, která by byla nesena pocity radostné vděčnosti už v dané přítomnosti, šlo by o alternativní a nekonzumní životní modus, jenž moderní psychologie označuje termínem „modus být“. I když to je jen psychologizující termín pro Pavlův „život v Duchu“, případně “křest Duchem svatým”, či v jiném kulturním okruhu hinduistické “osvícení” nebo buddhistické „probuzení“.
